|
|
Přidaná hodnota zelených střech
Hrachovina, Vojtěch ; Žák,, Antonín (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou zelené střechy coby části konstrukce stavby, kdy shrnuje zásady správného návrhu jednotlivých vrstev střechy. Plynule navazuje hlavní část práce, která zkoumá zelené střechy ve vztahu k širšímu celku, kdy ve srovnání s klasickým typem zastřešení existují určité přednosti u zelených střech. Tyto přidané hodnoty zelené střechy jsou sledovány v kategoriích: trvale udržitelná výstavba, mikroklima budov, venkovní klima, retence srážkových vod. Závěr práce se věnuje psychologickému efektu zelených střech, téma doprovází dotazník zkoumající vztah veřejnosti ČR k zeleným střechám.
|
|
|
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
|
|
|
Analýza teplotní mapy města Brna
Kozubek, Jakub ; Hurta, Martin (oponent) ; Mrázek, Vojtěch (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou teplotních dat pro oblast města Brna. Věnuje se návrhu a ověřování hypotéz pro oteplování a ochlazování částí města. Výsledkem práce jsou metody pro statistické testování a pro regresní analýzu implementované v programovacím jazyce Python, výsledky získané pomocí těchto metod a jejich následná interpretace vzhledem k původně navrženým hypotézám.
|
|
|
Environmentální hodnocení vlivu staveb na okolí Dukelských kasáren v Opavě
Selník, Petr ; Kolínek, David
Provedená environmentální studie původního areálu Dukelských kasáren v Opavě poskytuje hodnocení vlivu staveb na své okolí a stanovuje hodnotící kritéria pro srovnání původního řešení areálu s nově navrženým řešením. Jedná se o mezinárodní hodnotící metodiku GREENPASS, která cílí právě na stanovení funkčních parametrů stavebních projektů například i z pohledu nové evropské agendy EU Taxonomy. Studie hodnotí přehřívání okolí, možnost vzniku tepelného ostrova, vliv proudění větru a vyvětrání, míru stínění, změny odtokových parametrů a sekvestrace CO2. Dukelské kasárny v Opavě je soubor historických vojenských objektů z konce 19. století, které Statutární město Opava plánuje revitalizovat a přeměnit na objekty pro bydlení s důrazem na vznik komunitního prostoru pro vytváření společenských vazeb mezi jeho obyvateli. Nová podoba areálu má zahrnovat vybrané historizující rekonstruované objekty kasáren, nové zelené plochy, sportoviště, parkoviště pro obyvatele i návštěvníky. Prostor skladů, původních stájí a provozních budov bude nahrazen novými moderními bytovými domy soukromého developera. Prezentovaná studie hodnotí prostor 5 ha s centrálním nádvořím, sportovištěm původními budovami i novými bytovými domy.
|
|
|
Fenomén urban gardening
Kozáková, Petra
Diplomová práce si klade za cíl představit fenomén urban gardeningu (městského zahradničení) a identifikovat benefity, které poskytuje městskému prostředí a společnosti. Jsou identifikovány přínosy městského zahradničení jako možného adaptačního opatření s ohledem na probíhající změnu klimatu. Jsou představeny typy městského zahradničení, přístupy a možnosti jeho aplikace v praxi. Trendy v městském zahradničení a jednotlivé aspekty jsou popsány na příkladech v Česku, Nizozemsku a Švédsku. Konkrétní přínosy urban gardeningu byly vyjádřeny na příkladě komunitní zahrady v Brně pomocí CBA analýzy (analýzy nákladů a užitků). Vstupní údaje byly poskytnuty pracovníky komunitní zahrady a pomocí metody „willingness to pay“ byly finančně vyjádřeny environmentální benefity, které zahrada poskytuje jejím uživatelům. Výsledky potvrzují pozitivní environmentální dopady komunitní zahrady na městské prostředí a jeho obyvatele.
|
|
|
Green and blue infrastructure: means of reducing surface temperatures in the urban environment
SEDLÁČEK, Jan
Climate change may accelerate the Urban Heat Island (UHI) effect with many consequences for the well-being of human populations in cities. Green and blue infrastructures (GBI) are presented as a way to mitigate the UHI effect. In our study, the influence of GBI (primarily less studied types) on surface temperature (ST) was tested using a thermal camera. Various types of GBI (e. g. tree shade and lawn) and their combination were compared.
|
|
|
Vliv vegetace na letní teplotní extrémy ve městech hodnocené z pozemních a leteckých dat
ROHÁČ, Václav
Tato práce se zabývá vlivem typů povrchu a druhů vegetace na teplotu okolí při letních teplotních extrémech. Teoretická část cílí na témata dálkového průzkumu Země, elektromagnetického záření, městského a globálního klimatu. V rámci praktické části byla z letecky pořízených hyperspektrálních dat z území statutárního města České Budějovice vyčleněny 3 zájmové plochy, každá reprezentuje z hlediska využití území jinou část města. Prostřednictvím analýz dat byly vytvořeny grafy zobrazující vliv poměrného zastoupení variantních povrchů na teplotu metodou lineární regrese. Z map dřevin vyskytujících se v parcích prvních dvou oblastí byly vybrány nejzastoupenější druhy, u nichž byla zkoumána průměrná teplota do vzdálenosti 2 metrů od nich. Součástí práce je také vyhodnocení dotazníku zodpovězeného obyvateli města na téma preferencí a znalostí o sídelní zeleni.
|
|
|
Časové změny vlivu vegetačního krytu na místní klima intravilánu obce pomocí metod dálkového průzkumu Země
NÁROVEC, Václav
Diplomová práce se zabývá změnami hodnot vegetačních indexů a povrchových teplot dříve nezastavěných okrajových ploch města České Budějovice a jeho blízkého okolí, které byly zastavěny po roce 1990. Do diplomové práce byly jako studované plochy vybrány plochy, které byly před rokem 1990 nezastavěné a rozprostíraly se na nich buďto trvalé travní porosty, či orná půda se zemědělskými plodinami. Tyto plochy jsou rozděleny do 4 typů - průmyslové plochy, obslužné plochy, rezidenční plochy vícebytových domů a rezidenční plochy solitérních rodinných domů. V práci jsou použity satelitní snímky Landsat za roky 1990, 1993, 1999, 2006, 2010, 2015 a 2020. Studované plochy byly zkoumány v době před výstavbou, těsně po výstavbě a s odstupem po výstavbě. V období před transformací (rok 1990) byly na většině studovaných ploch vysoké hodnoty vegetačních indexů NDVI (Normalized DifferenceVegetation Index), SAVI (Soil Adjusted Vegetation Index) a NDMI (Normalized Difference Moisture Index) a nízké hodnoty povrchových teplot. Při výstavbě však vegetace ubývala a tím docházelo ke snižování hodnot vegetačních indexů a k navýšení povrchových teplot. Následné zlepšení bylo pozorováno na plochách s vícebytovými a rodinnými domy, kde se po určité době rozrostla vegetace parčíků a přídomních zahrad. V okolí průmyslové plochy a obslužných ploch, kde se vegetace nerozrůstala, zůstávaly hodnoty sledovaných indexů nízké.
|
|
|
Tepelný ostrov města - analýza stavu a možnosti zlepšení
CHVOJKOVÁ, Aneta
Růst teploty povrchu v městském prostředí a tvorba tepelných ostrovů je jedním z nejvíce viditelných jevů zhoršujícího se klimatu obecně. Tento jev je neodmyslitelně spojený s rostoucí mírou urbanizace a s rozvojem měst. Tepelné ostrovy ve městech vznikají kumulací vysokých hodnot teploty povrchu a výrazně se odlišují od oblastí v jejich venkovském okolí. Teplota povrchu závisí na několika faktorech. Jedná se například o barvu, propustnost nebo materiál, jakým je povrch tvořen, dále o zastoupení vegetačního porostu v daném prostoru nebo rozvržení ulic. Velký vliv na teplotu v městském prostředí má také antropogenní činnost ve formě spalování fosilních paliv nebo dopravy. Jedním z nástrojů, jak co nejefektivněji zmírňovat nárůst teplot je především kvalitní vegetační porost a snaha o zadržování vody v městském prostředí a v krajině obecně. Zájmovým územím této práce, která se zabývá výše popsanou problematikou, je město Kardašova Řečice, kde bylo vymezeno dvanáct zkoumaných lokalit. Pomocí analýzy satelitních dat byly identifikovány problémové oblasti z hlediska teploty povrchu a několik menších tepelných ostrovů. Výsledky analýzy spektrálních vegetačních indexů ukázaly vzájemnou korelaci mezi teplotou povrchu a zastoupením vegetace, což bylo analyzováno pomocí dat spektrálních vegetačních indexů NDVI a NDMI. Nejvyšší teploty a nejmenší povrchová vlhkost byla zjištěna na plochách s nejmenším zastoupením vegetace (zeleně). Na plochách, kde byl dostatek vegetačního krytu a vody pro evapotranspiraci byla situace opačná. Jelikož byl prokázán významný pozitivní vliv vegetace na zmírňování růstu teploty povrchu v městském prostředí, byla navržena strategie na zlepšení podmínek pro život ve městě pomocí realizace vhodně zvolené zelené a zeleno-modré infrastruktury.
|
|
|
Vliv vegetace na teplotní režim městského prostředí
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce je zaměřena na vliv zeleně na teplotu povrchů v městském prostředí. Za účelem zhodnocení tohoto vlivu byla provedena řada měření termální kamerou v intravilánu Českých Budějovic. Bylo zjištěno, že zeleň nejenže snižuje teplotní extrémy, ale ovlivňuje i teplotu okolního povrchu v řádech jednotek metrů. Nižší povrchové teploty v letních dnech byly prokázány nejen u vzrostlých stromů, ale i u méně obvyklých struktur, jako jsou např. okrasné rostliny či zelená střecha a stěna. Na základě těchto zjištění byla přednesena praktická doporučení pro správce zeleně za účelem navýšení účinnosti zelených struktur a snížení vlivu městského tepelného ostrova.
|
host ::
RSS.